HŘIŠTĚ NAJDETE VŠUDE KOLEM VÁS, KTERÉ MÁTE NEJBLÍŽE?

Kvalitní workoutová hřiště se objevují po celé republice. V odkazu najdete přehled venkovních posiloven, na která se můžete zajít podívat a případně si na nich i zacvičit. Najdete je většinou nedaleko bydliště či oblasti, ve které působíte. Ty která jsou vám nejblíže najdete zde: Parky poblíž vás

Kvalitní workoutová hřiště jsou po celé republice. A co u vás?

 

HŘIŠTĚ JSOU LÉKEM NA PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ MLADÝCH

Rozhovor s úspěšným komunálním politikem Michalem Kopalem

Průkopník. Tím je Michal Kopal v oblasti budování streetworkoutových hřišť. V Mladé Boleslavi se zasloužil jako náměstek primátora o vznik řady z nich. Ze začátku se to mohlo zdát jako riskantní krok. Není to jen přechodná móda, budou lidé skutečně cvičit? Brzy se ukázalo, že obavy jsou zbytečné. Streetworkout lidé milují, a navíc v Mladé Boleslavi pomohl omezit problémové jevy u mladých.

 

V Mladé Boleslavi jste jako jedni z prvních, začali budovat streetworkoutová hřiště, co vás k tomu vedlo?

Široká komunita lidí, která se cvičení věnuje, měla dlouhodobě o hřiště zájem. Tak jsme jí vyšli vstříc. Postupně v Mladé Boleslavi vzniklo šest parků, které využívá velký počet cvičících. Streetworkout je tak u nás fenomén, propojení sportu a životního stylu.

Takže už můžete zhodnotit, jak se hřiště osvědčila?

Zájem o cvičení příjemně překvapil. Zřejmě je to i díky tomu, že se povedl výběr lokalit – snažili jsme se je umístit na místech s velkou koncentrací obyvatel.

Jaká další kriteria jsou podstatná při jejich výběru lokalit pro hřiště kromě toho, že se tam shromažďují lidé?

Zásadní je dostupnost. Platí, že když je hřiště za domem a vidím z okna kamarády, kteří cvičí, budu mít větší motivaci jít cvičit také. Hřiště jsou v Mladé Boleslavi v parcích sídlišti či u sportovišť. Další je i u městského koupaliště a díky tomu má tento areál nově celoroční využití.

Můžete říci, co by mělo předcházet – ze strany města – tomu, než se streetworkoutové hřiště začne stavět?

Komunikace s komunitou sportovců. Od stolu je těžké určit parametry hřiště. Je tedy důležité nechat si od uživatelů poradit, jak má hřiště vypadat. A to nejen s ohledem na kvalitu hřiště. Důležitá je i volba povrchu, dopadové plochy i design. I když se to možná nezdá tak podstatné, veřejný prostor si zaslouží pěkné věci.

Jak přítomnost streetworkoutových hřišť působí na mladé lidi?

Zní to jako klišé, ale každá investice, která pomůže smysluplnému využití volného času mladých, je to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. Sport, a především ten dostupný, vhodně formuje nejen tělo, ale i osobnost.

Cvičí na nich jen dospívající, anebo i někdo jiný?

Trend posilování vlastní vahou, je nejzdravější způsob cvičení, není divu, že zasáhl širokou veřejnost. Je běžné, že vedle sebe cvičí na hrazdách teenageři i rodiče.

Streetworkout je známý tím, že pomáhá omezovat sociopatologické jevy u mladých. Proč to tak je?

Sport v tom pomáhá obecně. Konkrétně streetworkout, který lze jednoduše cvičit venku je proto ideální. Mladí se s ním ztotožňují i proto, že vychází ze subkultury, kterou mají rádi. Zapojují se do sociální skupiny a neřeší drogy, s tím spojené krádeže a další kriminalitu. A to nemluvím o pozitivním vlivu na zdraví.

Jsou streetworkoutová hřiště vhodná i do sociálně vyloučených lokalit?

Jednoznačně ano! Řekl bych, že jsou tam vysloveně potřebná. Zástupci municipality by se měli snažit vytvořit občanům takové životní podmínky, aby se jim v místě dobře žilo. Žádný starosta není nadšený z lokalit, kde jsou problémy. Právě kvalitní hřiště můžou pomoci při jejich řešení – lidé na nich využívají čas smysluplněji a méně se věnují činnostem, které nejsou žádoucí.

Promítlo se vybudování hřišť i do zvýšení popularity zastupitelů, v jejichž lokalitě hřiště vzniklo?

Každou užitečnou věc, která opravdu funguje, vnímají lidé pozitivně. I proto by měly být stavby sportovišť prioritou každého, kdo pracuje ve veřejné sféře.

Na trhu je více výrobců streetworkoutových hřišť. Jak se v nich může zadavatel orientovat?

Na trhu, pokud vím, existuje více výrobců s různými systémy montáže, funkčností i designem. Prakticky nejdůležitější je dle mého funkčnost, se kterou by zástupcům investorů měli pomoci zejména sami sportovci, kteří na workoutových hřištích cvičí.

Jak ale poznat a vybrat spolehlivou firmu, která neošidí kvalitu, bude plnit termíny a nebude se snažit zahrnout do ceny vícepráce během stavby?

Lze postavit zdánlivě stejné hřiště za ceny, které se liší, negativa dumpingové varianty se ovšem vždy brzo projeví. Kvalitní dodavatel by měl nabídnout perfektní funkčnost konstrukce, která vznikla i díky spolupráci se sportovci, ale také bezchybnou kvalitou provedení. To se týká hřiště samotného, počínaje konstrukcí, povrchovou úpravou, ale i funkční a především bezpečné dopadové plochy. Vše samozřejmě musí splňovat přísné normy. Také by měl zástupce dodavatele umět investorovi poradit a vysvětlit mu úskalí, která budování hřiště můžou provázet.

Když hřiště mají různou kvalitu, jak zvolit ta, která jsou bezpečná, lidem se na nich dobře cvičí a přitom dlouho vydrží?

Čím jednodušší je systém konstrukce, tím kvalitnější a trvanlivější park je. Konstrukce, které mají komponenty k sobě přímo smontované, jsou bytelnější a zároveň bezpečnější než ty, které jsou spojeny nějakým externím systémem, třeba objímkami. Takové systémy mohou být i nebezpečné. Také je třeba dbát na nosnost hrazd a ostatních prvků. To platí i pro výšku cvičebních stanovišť – ty by měly být v souladu s dopadovými výškami atd. Nástrah, na které je třeba si dát pozor, je hodně.

Lze na výstavbu streetworkoutových hřišť získat i dotace?

Ano, čas od času se vypíší, je dobré sledovat nejen aktuálně vypsané dotační tituly ze strukturálních fondů, ale také fondy národní. Nedávno například Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo program, z něhož mohly dané obce čerpat dotace na rekonstrukci, resp. přestavbu hřišť. I takové informace by měli zástupci dodavatele hřiště například starostovi obce zprostředkovat.

Můžete závěrem shrnout důvody, proč by nemělo streetworkoutové hřiště chybět ve městech a jejich městských částech?

Streetworkout je plnohodnotným sportovním odvětvím, které roste s počtem vybudovaných cvičebních parků. Požadavky na jejich budování jsou tedy přímo úměrné počtu cvičenců, kteří tomuto sportovnímu odvětví “propadli”. Když vybudujete hřiště právě ve vašem městě, obci, či městské části, občané to určitě ocení.

Mgr. Bc. Michal Kopal v kostce

- po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi nastoupil do služeb Policie České republiky

- vystudoval ekonomii a management na Univerzitě J. E. Purkyně, a také veřejnou správu se zaměřením na EU na Metropolitní univerzitě v Praze

- věnoval se řízení rodinné firmy

- poté nastoupil na pozici vedoucího odboru na Úřadu práce

- působil jako ředitel a jednatel Městské společnosti sportovní a rekreační areály, zde stál mimo jiné u zrodu prvních streetworkoutových hřišť ve městě.

- téměř tři volební období byl zastupitelem Mladé Boleslavi, kde byl v v letech 2014-2017 náměstkem primátora pro ekonomiku a sociální věci.

 

 

DESÍTKA KROKŮ K ÚSPĚŠNÉ DOTACI

Až 85 procent uznatelných nákladů projektu. Taková může být za určitých podmínek dotace na vybudování wokoutových hřišť. Postup k úspěšnému čerpání dotace má několik fází. Na celý proces se lze připravit v předstihu. Níže najdete základních deset kroků, které vedou k úspěšnému čerpání dotací.

 

1) Zpracování projektového záměru dle potřeb obce

Obec by měla mít stanovené investiční priority, například investice do sportovní rekreace a sportovního vybavení, a mít alespoň v základních obrysech představu, na co peníze potřebuje a k čemu je hodlá využít, tedy měla by mít zpracovaný projektový záměr. Ten by měl:

- upřesnit cíl, jehož má být dosaženo (např. vybavenost sportovního hřiště), strukturu projektu (s ohledem na služby, práce a personálu, rovněž dobu realizace)

- obsahovat určení cílových skupin, na které má být projekt zaměřen (např. obyvatelé obce, mládež apod.).

 

Některé dotační programy vyžadují, aby měla obec svůj předběžný projektový záměr zpracovaný v podobě strategického dokumentu, který je schválený zastupitelstvem obce.

 

2) Nalezení vhodné dotační výzvy pro záměr obce

Dotační výzvy, tedy pobídky k podávání žádostí o dotaci, bývají otevřeny pouze omezenou dobu. Zpravidla se jedná o období jednoho až tří měsíců. Dotační výzvy jsou vyhlašovány, aby mohla být realizována finanční podpora pro projekty, které odpovídají prioritám příslušného národního operačního programu- např. pro oblast podpory sportu. Výzva pak blíže specifikuje další podmínky, například typ oprávněných žadatelů, procentuální míru podpory (tj. spolufinancování), územní zaměření apod. Je-li výzva vyhlášena, vždy obsahuje strategické cíle, kterých má být v rámci projektu dosaženo. Tyto cíle jsou až do roku 2020 známy, stejně tak je určen předběžný harmonogram očekávaných výzev.

 

Projektový záměr musí odpovídat strategickým cílům příslušného národního operačního programu a dalším podmínkám stanoveným v dotační výzvě, jinak nebude žádost o dotaci úspěšná.

 

3) Podání žádosti o podporu

Žádost o dotaci je klíčovým dokumentem, který rozhodne o tom, zda bude žádost úspěšná. K žádosti o dotaci je třeba obvykle přiložit ještě mnoho povinných příloh. Seznam povinných příloh a dalších náležitostí žádosti o podporu je zpravidla součástí samotné výzvy, vždy je však součástí projektový záměr, v některých případech i studie proveditelnosti.

 

V této fázi je nutné dokumenty přizpůsobit vyhlášené výzvě a zpracovat je opravdu detailně. Projektový záměr by měl obsahovat informace o připravenosti projektu, plánovaném budoucím průběhu řešení a výsledcích projektu po kompletním zrealizování.

 

4) Posouzení žádosti o podporu

Podané žádosti o dotaci posuzuje řídící orgán (kterým je zpravidla příslušné ministerstvo), případně jím pověřená instituce (takzvaný zprostředkující subjekt). Žádosti hodnotí několikačlenná odborná komise podle kritérií, která jsou součástí výzvy (najdeme je buď přímo ve výzvě, anebo v navazující dokumentaci – třeba v příručce pro žadatele/příjemce).

 

Je zásadní, aby projekt, který má být spolufinancován z dotací, pokud možno naplňoval všechna hodnotící kritéria, má-li být žádost o dotaci úspěšná.

 

5) Realizace projektu

Je-li žádost vyhodnocena jako úspěšná, obdrží žadatel návrh smlouvy, která stanoví podmínky spolufinancování a realizace projektu. Jedná se zejména o pravidla pro výběr dodavatelů, povinnou publicitu projektu, zásady pro vedení a uchovávání dokladů o projektu apod.

 

Projekt je zpravidla možné realizovat až po podpisu smlouvy o poskytnutí dotace.

 

6) Žádost o platbu

Samotné finanční příspěvky jsou v závislosti na daném operačním programu a výzvě poskytovány příjemci dotace buď jako ex-post platby (tj. proplácí se už vynaložené náklady), nebo jako ex-ante platby, tedy finanční příspěvek je poskytnut dopředu. Některé programy mohou kombinovat oba druhy plateb v rámci jednoho projektu, nejčastější jsou však ex-post platby.

 

Při úhradě faktur nebo převzetí díla, které bylo předmětem dotací, je třeba myslet na řádné náležitosti těchto dokumentů, které budou k proplacení předkládány řídícímu orgánu až následně.

 

7) Vyhodnocení a vyúčtování

Příjemci dotace budou proplaceny jen ty výdaje, které jsou takzvaně způsobilé. Jaké výdaje lze považovat za způsobilé stanoví programový dokument nebo samotná výzva. Pokud by byly některé výdaje označeny řídícím orgánem jako nezpůsobilé, doklady byly např. doloženy nesprávně, řídící orgán nárokovanou částku k proplacení zkrátí. Také proto je třeba myslet na průběžné pořizování fotografií, prezenčních listin, předávacích protokolů apod., kterými budeme později dokládat faktury.

 

Vyhnete se tím tak riziku, že náklad bude uznán jako nezpůsobilý a nebude příjemci dotace proplacen.

 

8) Kontrola na místě

Každý projekt, který obdržel finanční příspěvek z národních operačních programů, je ze strany správních orgánů podroben kontrole. Může se jednat o administrativní kontrolu ze strany řídícího orgánu (resp. zprostředkujícího subjektu), tak o případné kontroly na místě. Kontrolována může být např. projektová dokumentace, fyzický stav projektu (případně jeho realizace), finanční stránka atd.

 

Kontroly mohou být plánované i namátkové.

 

9) Publicita projektu

Každý příjemce, který získal dotaci z národních operačních programů, musí informovat o této pomoci v souladu s povinnou publicitou projektů. U projektů menšího rozsahu je publicita nejčastěji splněna vyvěšením plakátu o velikosti A3 v místě realizace projektu.

 

Informace o realizovaném projektu a jeho spolufinancování z fondů Evropské unie musí zůstat veřejně přístupné minimálně po dobu udržitelnosti projektu.

 

10) Udržitelnost projektu

Dnem proplacení poslední platby projekt nekončí. Od této doby je třeba zajistit, aby projekt nadále po určitou dobu existoval, tedy fungoval i bez dotací. Doba udržitelnosti projektu realizovaného obcí je zpravidla tři roky, u vybraných projektů může jít o pět let. Udržet výstupy projektu po dobu tří nebo pěti let je programová podmínka, kvalitní projekt však žije sám od sebe mnohem déle.

 

Na výdělečnost projektu po ukončení jeho realizace je dobré myslet už při zpracovávání projektového záměru a podávání žádosti o dotaci.