|
V Mladé Boleslavi jste jako jedni z prvních, začali budovat streetworkoutová hřiště, co vás k tomu vedlo?
Široká komunita lidí, která se cvičení věnuje, měla dlouhodobě o hřiště zájem. Tak jsme jí vyšli vstříc. Postupně v Mladé Boleslavi vzniklo šest parků, které využívá velký počet cvičících. Streetworkout je tak u nás fenomén, propojení sportu a životního stylu.
Takže už můžete zhodnotit, jak se hřiště osvědčila?
Zájem o cvičení příjemně překvapil. Zřejmě je to i díky tomu, že se povedl výběr lokalit – snažili jsme se je umístit na místech s velkou koncentrací obyvatel.
Jaká další kriteria jsou podstatná při jejich výběru lokalit pro hřiště kromě toho, že se tam shromažďují lidé?
Zásadní je dostupnost. Platí, že když je hřiště za domem a vidím z okna kamarády, kteří cvičí, budu mít větší motivaci jít cvičit také. Hřiště jsou v Mladé Boleslavi v parcích sídlišti či u sportovišť. Další je i u městského koupaliště a díky tomu má tento areál nově celoroční využití.
Můžete říci, co by mělo předcházet – ze strany města – tomu, než se streetworkoutové hřiště začne stavět?
Komunikace s komunitou sportovců. Od stolu je těžké určit parametry hřiště. Je tedy důležité nechat si od uživatelů poradit, jak má hřiště vypadat. A to nejen s ohledem na kvalitu hřiště. Důležitá je i volba povrchu, dopadové plochy i design. I když se to možná nezdá tak podstatné, veřejný prostor si zaslouží pěkné věci.
Jak přítomnost streetworkoutových hřišť působí na mladé lidi?
Zní to jako klišé, ale každá investice, která pomůže smysluplnému využití volného času mladých, je to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. Sport, a především ten dostupný, vhodně formuje nejen tělo, ale i osobnost.
Cvičí na nich jen dospívající, anebo i někdo jiný?
Trend posilování vlastní vahou, je nejzdravější způsob cvičení, není divu, že zasáhl širokou veřejnost. Je běžné, že vedle sebe cvičí na hrazdách teenageři i rodiče.
Streetworkout je známý tím, že pomáhá omezovat sociopatologické jevy u mladých. Proč to tak je?
Sport v tom pomáhá obecně. Konkrétně streetworkout, který lze jednoduše cvičit venku je proto ideální. Mladí se s ním ztotožňují i proto, že vychází ze subkultury, kterou mají rádi. Zapojují se do sociální skupiny a neřeší drogy, s tím spojené krádeže a další kriminalitu. A to nemluvím o pozitivním vlivu na zdraví.
Jsou streetworkoutová hřiště vhodná i do sociálně vyloučených lokalit?
Jednoznačně ano! Řekl bych, že jsou tam vysloveně potřebná. Zástupci municipality by se měli snažit vytvořit občanům takové životní podmínky, aby se jim v místě dobře žilo. Žádný starosta není nadšený z lokalit, kde jsou problémy. Právě kvalitní hřiště můžou pomoci při jejich řešení – lidé na nich využívají čas smysluplněji a méně se věnují činnostem, které nejsou žádoucí.
Promítlo se vybudování hřišť i do zvýšení popularity zastupitelů, v jejichž lokalitě hřiště vzniklo?
Každou užitečnou věc, která opravdu funguje, vnímají lidé pozitivně. I proto by měly být stavby sportovišť prioritou každého, kdo pracuje ve veřejné sféře.
Na trhu je více výrobců streetworkoutových hřišť. Jak se v nich může zadavatel orientovat?
Na trhu, pokud vím, existuje více výrobců s různými systémy montáže, funkčností i designem. Prakticky nejdůležitější je dle mého funkčnost, se kterou by zástupcům investorů měli pomoci zejména sami sportovci, kteří na workoutových hřištích cvičí.
Jak ale poznat a vybrat spolehlivou firmu, která neošidí kvalitu, bude plnit termíny a nebude se snažit zahrnout do ceny vícepráce během stavby?
Lze postavit zdánlivě stejné hřiště za ceny, které se liší, negativa dumpingové varianty se ovšem vždy brzo projeví. Kvalitní dodavatel by měl nabídnout perfektní funkčnost konstrukce, která vznikla i díky spolupráci se sportovci, ale také bezchybnou kvalitou provedení. To se týká hřiště samotného, počínaje konstrukcí, povrchovou úpravou, ale i funkční a především bezpečné dopadové plochy. Vše samozřejmě musí splňovat přísné normy. Také by měl zástupce dodavatele umět investorovi poradit a vysvětlit mu úskalí, která budování hřiště můžou provázet.
Když hřiště mají různou kvalitu, jak zvolit ta, která jsou bezpečná, lidem se na nich dobře cvičí a přitom dlouho vydrží?
Čím jednodušší je systém konstrukce, tím kvalitnější a trvanlivější park je. Konstrukce, které mají komponenty k sobě přímo smontované, jsou bytelnější a zároveň bezpečnější než ty, které jsou spojeny nějakým externím systémem, třeba objímkami. Takové systémy mohou být i nebezpečné. Také je třeba dbát na nosnost hrazd a ostatních prvků. To platí i pro výšku cvičebních stanovišť – ty by měly být v souladu s dopadovými výškami atd. Nástrah, na které je třeba si dát pozor, je hodně.
Lze na výstavbu streetworkoutových hřišť získat i dotace?
Ano, čas od času se vypíší, je dobré sledovat nejen aktuálně vypsané dotační tituly ze strukturálních fondů, ale také fondy národní. Nedávno například Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo program, z něhož mohly dané obce čerpat dotace na rekonstrukci, resp. přestavbu hřišť. I takové informace by měli zástupci dodavatele hřiště například starostovi obce zprostředkovat.
Můžete závěrem shrnout důvody, proč by nemělo streetworkoutové hřiště chybět ve městech a jejich městských částech?
Streetworkout je plnohodnotným sportovním odvětvím, které roste s počtem vybudovaných cvičebních parků. Požadavky na jejich budování jsou tedy přímo úměrné počtu cvičenců, kteří tomuto sportovnímu odvětví “propadli”. Když vybudujete hřiště právě ve vašem městě, obci, či městské části, občané to určitě ocení.
Mgr. Bc. Michal Kopal v kostce
- po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi nastoupil do služeb Policie České republiky
- vystudoval ekonomii a management na Univerzitě J. E. Purkyně, a také veřejnou správu se zaměřením na EU na Metropolitní univerzitě v Praze
- věnoval se řízení rodinné firmy
- poté nastoupil na pozici vedoucího odboru na Úřadu práce
- působil jako ředitel a jednatel Městské společnosti sportovní a rekreační areály, zde stál mimo jiné u zrodu prvních streetworkoutových hřišť ve městě.
- téměř tři volební období byl zastupitelem Mladé Boleslavi, kde byl v v letech 2014-2017 náměstkem primátora pro ekonomiku a sociální věci.
|